Rozhovor s hráčem A týmu Markem Roubíčkem

Jak dlouho hraješ florbal za Žraloky? Byl to tvůj prvotní klub?

Díval jsem se do statistik a v srpnu jsem oslavil 10 let v klubu! Je to už poměrně dlouhá doba a občas si i přijdu jako takový inventář co už toho hodně pamatuje. Nicméně můj mateřský klub je sousední FbK 1996 Příbram, ve kterém jsem poprvé okusil ligové utkání. Předtím, když jsem ještě bydlel v Praze a s florbalem v 11 začínal, jsem chytal pouze za školní družstvo. Co tě k hraní přivedlo? Kamarádi a spolužáci flrobal po různých oddílech a školních kroužcích hráli. Pamatuji si, jak jsem přišel na první trénink a nebyl žádný brankář, tak jsem si řekl, že to zkusím v bráně. Tehdy ještě bez výstroje jen v teplákách jsem si odnesl nepříjemnou ránu do rozkroku, nicméně o to víc jsem se snažil míčky chytat spíše rukama a chytání mi vydrželo 9 let. Nicméně má touha lítat po hřišti nakonec zvítězila a teď již 6. rokem hraju v poli. Každopádně ze svých zkušeností, zjeména čtení hry teď hodně těžím.

Tvá role není jen hráč, ale i předseda klubu. Co taková funkce obnáší?

Tak donedávna to obnášelo úplně všechno co si pod vedením sportovího klubu lze jen představit – hlídání rozpočtu, domlouvání hal pro tréninky a zápasy, komunikace se svazem, objíždění školení, vedení účetnictví, trénování a tak dál. V posledním roce se to ale dost změnilo, a povedlo se nám rodělit úkoly mezi relativně velký realizační tým, takže mám nyní více prostoru na vymýšlení různých projektů a posouvání klubu spíše z pozice myšlenek a ideálů. Některé věci mi ale zůstaly, například zastupování klubu navenek – např. směrem k městu nebo partnerům, a stanovování rozpočtu.

Jsi i trenérem, jakou kategorii máš na starost a jaké máš s ní cíle do budoucna?

Tento rok jsem se z několika důvodů rozhodl, že povedu družstvo dorostenců, do kterého mi přišla většina kluků ze starších žáků. Juniory jsem tak přenechal kolegovi Michalovi Soukupovi. Myslím, že jsme si prošli zajímavých vývojem a že jsou kluci připraveni ne jen herně ale i psychicky na další výzvy. Pro nás v dorostu bude cíl pro letošní rok rozkoukat se v 2. lize, kterou jsme díky koronaviru udrželi a uhrát alespoň pár výher a snad se i zachránit, nicméně víme, že to budeme mít hodně těžké. Ale výzvy jsou od toho aby se překonávaly.

Jak hodnotíš přípravu A týmu? Myslíš, že letos urvete postup?

Osobně jsem spokojený s přípravou. Trenér nám nakádal poměrně slušně, já sám se cítím připravený jako dlouho ne. Jediná změna po odchodu Tomáše Presse z A-týmu nastala v mém případě ve změně postu, kdy budu hrát obránce. Trochu musím ještě zapracovat na rozehře, ale jinak se na to velmi těším. Co se týká týmového pohledu, tak ano – věřím v postup. Myslím, že dobrou výkonnost jsme si ověřili během 7 utkání během léta, kdy jsme dokázali porazit několik zajímavých týmů ať už v rámci poháru, tak v přátelském utkání a prohráli jsme jen jednou těsně ve 3. kole poháru s Milevskem